Tato webová stránka používá cookies

K personalizaci obsahu a reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze naší návštěvnosti využíváme soubory cookie. Informace o tom, jak náš web používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Partneři tyto údaje mohou zkombinovat s dalšími informacemi, které jste jim poskytli nebo které získali v důsledku toho, že používáte jejich služby.

DOMOVINA

DOMOVINA

Galerijní síň Tiskárny Karmášek v Českých Budějovicích (9. 10. — 8. 11. 2020)

Oslavovaný, zavrhovaný a dnes opět aktuální. I tak bychom mohli zjednodušeně popsat vztah k folkloru v moderním umění a designu. Výstava Domovina se snaží mapovat podoby současného designu vycházejícího z lidových tradic, které kombinuje s tradičními řemeslnými výrobky autorů z jižních Čech, kteří po desetiletí uchovávají jejich tradiční hodnotu. Výstava se tak stává dialogem mezi tradičním řemeslem a jeho novodobou podobou a dokazuje, že lidová kultura ani dnes neztrácí na přitažlivosti. Zájem o folklor sílil v českém prostředí již během 19. století. Tento „návrat ke kořenům“ souvisel s emancipačními snahami Čechů, kteří se chtěli vymezit vůči germanizačním tendencím a zároveň reflektoval celoevropský romantický zájmem o historii, lidovost a řemeslnou práci. Výrazně se odrazil v anglickém prostředí ve spojení s myšlenkami Johna Ruskina a Williama Morrise a hnutím Arts and Crafts, které se promítly i ve středoevropském kontextu, jak je patrné na části tvorby Jana Kotěry či Dušana Jurkoviče, kteří jej originálně propojili s lokálními vzory.

Se vznikem Československa zájem o „lidovost“ nepominul a vedle modernistických a avantgardních proudů se folklor propisoval do výtvarného umění a architektury. Projevil se při formování tzv. národního stylu reprezentovaného stavbami Josefa Gočára a jeho budovy Legiobanky či pardubického krematoria od Pavla Janáka. Lidové motivy se odrážely i v uměleckém řemesle, k jehož široké propagaci pomohl obchod Krásná jizba.

Postavení folkloru se výrazně změnilo po druhé světové válce, kdy se lidové umění stalo jedním z nástrojů politické propagandy. Jeho zdiskreditovaný obraz byl po celá devadesátá l éta a na začátku milénia nahlížen jako relikt předchozího režimu a s tím byl zájem o lidové umění značně potlačen. Až v posledních letech můžeme v českém umění vnímat nápadnou tendenci k opětovnému návratu vztahování se k lidové kultuře, který se projevuje, jak v díl současné generace výtvarných umělců jako je Jan Vytiska, Anna Hulačová nebo Barbora Lungová, ale i v současném designu a uměleckém řemesle. Komplikovaný vztah lidové kultury a moderního umění tak často reflektoval dobovou historicko-společenskou situaci.

Můžeme se ptát: Jaké jsou podoby současného umění a designu a jejich vztah k lidové kultuře dnes? Je patrné, že zájem o „lidovost“ se v současnosti oprostil od romanticko-nacionalistických představ 19. a 20. století spojených s formováním národní identity. Spíše je zde znát osobní hledání vlastních kořenů a vztahování se k poctivé řemeslné práci v reakci na současnou globalizaci a mechanizaci práce. V tomto ohledu je i dnes vztah k lidovému umění a folkloru aktuální.

Výstava Domovina se snaží představit výběr mladých českých designérů vztahujících se k lidovému umění a řemeslu a ukázat, že vztah k tradici nemusí být jen pouhým přejímáním v zorů, ale i aktuální a svébytnou výpovědí. Jejich práce doplňují díla jihočeských autorů, kteří jsou nadále nositeli řemeslných tradic. Výstava tak vytváří dialog mezi původním a novým – mezi uchovávanou tradicí a její autorskou interpretací.

Michaela Gorcová

je česká šperkařka. Vystudovala Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze v Ateliéru Vratislava Karla Nováka. Má za sebou zahraniční stáže ve Španělsku a Maďarsku a řadu domácích i zahraničních výstav. Pracuje s drahými kovy, titanem a především nerezem. Galvanickým pokovením a komaxitová ním dodává šperkům barevné variace. V rámci výstavy představí kolekci šperků Folklor inspirovanou tradiční výšivkou a paličkovanou krajkou, která se promítá do tvarového ztvárnění jejích šperků.

Barbora Procházková

je oděvní designérka. Vystudovala na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v Ateliéru designu oděvu a obuvi Liběny Rochové. Ve spolupráci s Lenkou Vackovou se představila na Fashion festivalu v Bruselu s projektem RE-VELVET věnovaným upcyclingové módě. Téma udržitelnosti zpracovávala i na výstavě v pražské galerii Kvalitář. V roce 2020 získala mezinárodní ocenění Diploma Selection pořádané Designblokem za svůj projekt Sapience. Na výstavě představí část kolekce Czechitas, kterou představila již v Praze, Tokiu a Londýně. Prezentované oděvy korunované bohatě zdobenými čepci tvarově vycházejí z tradičních krojů, které autorka materiálovým i formálním ztvárněním posouvá do současnosti. Vystavený cyklus zároveň zachycuje přirozený cyklus v životě ženy, který se v tradičním kroji zrcadlil a autorka ho převádí i do své kolekce.

Studio Vrtiška & Žák

tvoří dvojice designérů Roman Vrtiška a Vladimír Žák. Společně studovali na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, kde od roku 2016 vedou Ateliér designu nábytku a interiéru. Oba také absolvovali stáž na Alvar Aalto univerzitě v Helsinkách, kde byla jejich práce několikrát oceněna. Věnují se převážně projektům z oblasti architektury, interiérů a produktového designu a spolupracují s řadou domácích i zahraničních firem. Za svou designérskou práci získali řadu ocenění, výběrem Czech Grand Design, Grand Prix For Furniture nebo opakovaně Ceny Designbloku. V rámci výstavy představí kolekci nábytku a dřevěných hraček vzniklých ve spolu práci s firmou JAVORINA tvarově čerpajících z přírodních motivů a odrážejících pokoru k práci s e dřevem a jeho tradičnímu zpracování.

Baptiste Vandaele

je francouzský designér, který v roce 2018 založil ve spolupráci s Hanou a Pavlem Štorchovými a Tomášem Černým značku Burning for zaměřenou na ručně malovanou keramiku. Jeho návrhy čerpají z přírodních motivů, především rostlin a mušlí, které převádí do geometrických tvarů. Ve spolupráci s tradiční jihočeskou Hrdějovickou keramikou, která má v kraji tradici od roku 1901 a je charakteristická modře malovaným florálním dekorem, vytvořil cyklus návrhů čerpajících z přírodních motivů, především rostlin a mušlí, které převádí do geometrických tvarů. Vzájemná spolupráce tak přináší tradiční modrobílé keramice novu aktualizaci.

Jiří Drhovský

je jihočeský řezbář, který po desetiletí vyrábí tradiční dřevěné hračky. Vystudovaný dřevomodelář se postupem let začal věnovat řezbářství a navázal na tradici výroby tzv. pošumavských hraček z dílny Václava Kantora z Vlkonic, které postupně obohatil o vlastní autorské návrhy a inovace. Za svou práci získal v roce 2001 prestižní ocenění ministerstva kultury ČR Nositel tradice lidových řemesel a v roce 2012 Cenu hejtmana Jihočeského kraje za rozvoj lidových tradic regionu.

Sedlická krajka

se v kraji vyrábí od 15. století a její zachování do dnešní dob y se podařilo díky iniciativě Vlasty Stránecké, která na konci 19. století v Sedlici založila krajkářskou školu. Tradiční řemeslo v roce 2000 přešlo pod nově založenou společnost Sedlické krajky o.p.s., která ochraňuje a renovuje původní historické krajky a zároveň udržuje tradici výroby paličkované krajky dodnes.

 

Kurátorka výstavy Petra Lexová

 

V návaznosti na úpravu zákona o osobních (GDPR) se veškeré informacemi o subjektech vkládají do databáze na základě souhlasu daného subjektu a to zcela dobrovolně. Tyto informace jsou veřejně dostupné.