MUZEUM ZLATÉ STEZKY KUBOVA HUŤ

kontakt:

Kubova Huť naproti žel. zastávc, 385 01 Vimperk
Zbyněk Klose
tel.: 608 941 494

GPS: 48.9830017N ,13.7747478E
Zobrazit na mapě

muzeum Zlaté stezky & tradiční šumavské sklářství

Jako Zlatá stezka byly od středověku označovány obchodní trasy, které překračovaly Šumavu a spojovaly Pasov, Čechy a Podunají. Některé z nich byly využívány již od pravěku. V písemných pramenech se Zlatá stezka objevuje již v 11. století v souvislosti s placením mýta. Postupně kolem této trasy vznikaly menší vesnice a později města: Prachatice, Volary, Waldkirchen nebo Pasov. V období 14.–16. století patřila Zlatá stezka mezi nejvýznamnější středověké trasy. Například Prachaticemi v tomto čase procházelo až 1200 soumarských koní týdně, kteří vozili převážně sůl. Proudilo po ní nejen zboží, ale také informace. Úpadek této obchodní trasy zapříčinila až třicetiletá válka. Nové muzeum, které se na fenomén Zlaté stezky zaměřuje, najdete v Kubově Huti. Nachází se přímo naproti železniční zastávce (ta je známá především tím, že je nejvýše položenou zastávkou v ČR ve výšce 995 m. n. m.) a stává se tak novým výchozím bodem pro výletní a turistické trasy. Za architektonickým řešením Muzea Zlaté stezky stojí Architektonická kancelář Ing. arch. Radko Květa, se kterým na jeho výsledné podobě spolupracovali Roman Ehl, Ondřej Hamrník a Lukáš Gergela. Jedná se o jednopodlažní budovu, která reaguje na úzký a svažitý pozemek terénním zářezem a vytváří tak krytý prostor pod lomenicovou betonovou střechou. Ta je pojata jako zelená a volně navazuje na okolní terén. Obě strany objektu ohraničuje opěrná zeď z místního lomového kamene, kterou je definována hrana svahu, a která vytváří výraznou pohledovou plochu. Inspirací se autorům stala syrovost horských staveb a kontrast tradičních místních materiálů – dřeva a kamene. Jako konstrukční materiál bylo použito místní dřevo zpracované tradičními postupy technikou roubení. Na místní tradici odkazuje i věž složená z trámové dřevěné konstrukce, pokrytá šindelem. Expozice je z hlavní části zaměřena na historii Zlaté stezky a je doplněna o část věnovanou tradičnímu šumavskému sklářství a pohybu lidí a zboží. Výrazné prvky interiéru tvoří výtvarná díla Václava Kočího a Jaroslava Bejvla mladšího. Část půdorysu pod přesahem střechy je otevřená a tvoří kryté venkovní posezení pro turisty.

Část vnitřní výzdoby vzniká pod vedením malíře Václava Kočího, s jehož autorskými vstupy do architektury se můžeme setkat například v Brně. Jeho abstraktní práce často vychází z jazykových sdělení (například úryvků z knih), která dále převádí do podoby jazykového kódu a geometrického tvarosloví. Jeho rozsáhlý betonový reliéf můžeme vidět ještě před dokončením jako součást komentované prohlídky.