HUSITSKÉ MUZEUM V TÁBOŘE

kontakt:

Žižkovo náměstí 1, 390 01 Tábor
Galerie Stará táborská radnice
tel.: 778 495 167, Mgr. Lenka Zajícová
e-mail: tabor@husitskemuzeum.cz
www.husitskemuzeum.cz

GPS: 49.4139456N ,14.6577631E
Zobrazit na mapě

muzeum & výstava: Helena Schmaus Shooner – Zrcadlo duše, přírody a světa & workshop: keramická dílna (inspirace indiánskou tématikou, legendami a mýty, přírodou, pohádkovými evropskými náměty)

Helena Schmaus Shooner

se narodila 12. března 1938 v Praze jako starší ze dvou sester v rodině Gustava a Miroslavy Schmausových. Jejím pradědečkem byl známý vynálezce František Křižík. V roce 1939 koupil její otec od židovského podnikatele továrnu v Plzni (plzeňskou smolárnu). K továrně přináležela i vila, kam se celá rodina přestěhovala. Druhou světovou válku prožila rodina odděleně – Helena s matkou a sestrou u babičky Anny Schmausové v Bechyni, otec v Plzni. V tom čase nechodily se sestrou do školy a učily se doma. V květnu v roce 1945 se opět vrátily do Plzně, která byla v americké osvobozenecké zóně. Její otec Gustav Schmaus se spřátelil s několika Američany, se kterými udržoval přátelské styky i po válce. V roce 1948 byla továrna Schmaus & Čížek znárodněna mezi prvními a rodinný majetek zabaven. Rodiče byli bez zaměstnání a přestěhovali se do Prahy. Na začátku padesátých let nastoupila Helena do keramické školy v Bechyni, kde stále bydlela její babička a strýc. Po dvou letech musela bechyňskou školu opustit a studium dokončila na Průmyslové škole keramické v Karlových Varech. Poté nastoupila na VŠUP (1957–1963). Studovala u prof. Otto Eckerta, po dvou letech přešla do speciálního ateliéru pro umělecké zpracování kovů u prof. Jana Nušla. Už v době studií se jí naskytla příležitost pracovat jako návrhářka šperků v Jablonexu. V letech 1965 a 1968 byla oceněna na mezinárodních výstavách v Jablonci. Helena Schmaus dala v Jablonexu výpověď a začala pracovat na volné noze a své šperky prodávala přes Dílo. Její práce se líbily. Vystavovala bižuterii, podílela se na výstavě EXPO 67 v kanadském Montrealu, pro kterou vytvořila šperky a závěsy ze skla. Od francouzského ministerstva kultury získala stipendium a v roce 1968 odjela na čtyři měsíce do Paříže, kde měla možnost spolupracovat s firmou Dior. Svoje práce vystavovala také ve Vídni, Římě nebo Stockholmu. Doma pak spolupracovala s filmovými ateliéry Barrandov nebo Československou televizí.

V roce 1969 se v Římě seznámila se svým budoucím manželem Huguesem Shoonerem, pocházejícím z Kanady, který posléze přijel do Prahy vědecky pracovat. Vzali se v roce 1970 v Praze a poté se přestěhovali do Kanady, kde se jim narodila dcera Caroline. Zde ji eskymácké a indiánské legendy inspirovaly natolik, že se následně promítly v její tvorbě. Příběhy plné zvířat a lidských postav malovala na keramickou plastiku, kterou používala jako podklad. Do Čech se definitivně vrátila v roce 1995, pět let po smrti manžela. Tvořila v ateliéru v rodinné bechyňské vile, kde v roce 2018 také zemřela.

 

V návaznosti na úpravu zákona o osobních (GDPR) se veškeré informacemi o subjektech vkládají do databáze na základě souhlasu daného subjektu a to zcela dobrovolně. Tyto informace jsou veřejně dostupné.

Používáme cookies k optimalizaci našich webových stránek a našich služeb.