CAFÉ SVĚT TÁBOR

kontakt:

nám. F. Křižíka 1291/24, 390 01 Tábor
Marie Michaela Šechtlová
tel.: 776 303 193
e-mail: sechtlova@seznam.cz
sechtl-vosecek.ucw.cz/
Facebook

GPS: 49.4134742N ,14.6646725E
Zobrazit na mapě

výstava Marie Šechtlová: Fotografie ze 60. let

Jihočeská fotografka Marie Kokešová Šechtlová se s fotografií seznámila již během gymnaziálních studií v Táboře, kde se potkala se svým budoucím manželem Josefem Šechtlem. Ten pocházel z fotografické rodiny, která založila v Táboře ateliér už v roce 1878. Marie tam začala po maturitě pracovat a vyučila se fotografkou. Po svatbě v květnu 1948 s Josefem převzali vedení ateliéru, ale už v roce 1953 byli donuceni vstoupit do družstva Fotografia a v roce 1958 přišli téměř o celý rozsáhlý rodinný archiv. Jen malou, ale podstatnou část se Marii Šechtlové podařilo na poslední chvíli zachránit. Mezi lety 1948 a 1958 se s Josefem ve volném čase věnovali natáčení krátkometrážních filmů a získali několik cen doma i v zahraničí. Marie se začátkem šedesátých let stala členkou Svazu výtvarných umělců, který ji umožnil věnovat se fotografování jako svobodnému povolání. Její fotografie již tehdy měly výrazný lyrický náboj a zachycovaly poezii všedního dne. V té době měla za sebou své první veřejné výstavy a její práce byly hojně publikovány. V roce 1963 vycestovala s dalšími umělci na několik týdnů do Sovětského svazu a o rok později do Spojených států amerických, kde také vytvořila několik fotografických cyklů, mimo jiné snímky mapující setkání s Jiřím Voskovcem. Následná souborná autorská výstava v Praze v Galerii Fronta jí pak otevřela dveře do mezinárodního prostředí. Na začátku šedesátých let lze v tvorbě Marie Šechtlové nalézt námětově široký záběr od náhodných momentek všedního dne po obrazy krajiny a městského ruchu, ve kterých vynikal její cit pro světlo a kompozici. Spolu se svým manželem experimentovala s komponovanou fotografií a výtvarně transformovala reálné předlohy za pomoci laboratorního procesu a kombinování několika obrazových struktur. Historik fotografie Antonín Dufek k jejím fotografiím z tohoto období uvádí: „S přehledem proměňovala lidskou postavu v dekor, úžasný svou přirozeností. Vržené stíny a často i tělové linie na jejích fotografiích jsou někdy obdobou architektonických a designových skořepin, které tehdy dobývaly svět.“ V roce 1967 odešel z družstva Fotografia i její manžel. Začali se věnovat barevné fotografii krajiny, architektury, speciálním fotografickým technikám a publikační činnosti. Společně vydali knihy Loutky, Jihočeská klenotnice, Jižní Čechy a další. Srpnové události je v roce 1968 zastihly v Bretani. Byla jim nabídnuta možnost emigrace a zaměstnání v oboru, ale Marie i Josef Šechtlovi odmítli a vrátili se zpět do Československa za rodiči, i když měli velké obavy z budoucnosti. Po revoluci v roce 1989 se po několikaletém úsilí podařilo Marii Šechtlové obnovit tradici rodinného ateliéru Šechtl Voseček a spolu s rodinou vybudovat virtuální Muzeum Šechtl Voseček, které disponuje digitalizovaným archivem fotografií.

Kurátorkou výstavy je její dcera Marei Michaela Šechtlová